čtvrtek 4.6. a pátek 5.6. Optika – čočky
Co je to čočka?
# Je to těleso z průhledného materiálu, které je omezené alespoň jednou kulovou plochou
# Dělíme je na dva základní druhy
# Spojky – ty spojují rovnoběžné paprsky do jednoho bodu
# Rozptylky – ty rozptylují rovnoběžné paprsky, jakoby vycházely z jednoho bodu
Spojky jsou čočky, které jsou uprostřed silnější než na okrajích. Kužel světla od lampy spojují do jednoho bodu, kterému říkáme ohnisko. Nejznámější čočkou je lupa. Známy je pokus, kdy spojenými paprsky pomocí lupy můžeme zapálit oheň.
Rozptylky jsou čočky, které jsou uprostřed slabší než na okrajích. Rozptylka se chová opačně než spojka, paprsky se lámou od sebe, jakoby vycházely z jednoho bodu. Tomuto bodu se říká ohnisko.
Čočka lupy je spojka nebo rozptylka?
pondělí 1.6. a úterý 2.6. Odraz světla
Dopadá-li světlo na těleso, část světla se od povrchu odrazí (vrací se zpět), část se v tělese pohlcuje a část tělesem prochází. Plochy, které dobře odrážejí světlo se nazývají zrcadla. Přírodním zrcadlem je např. klidná hladina studánky. Nejjednodušším zrcadlem je rovinné zrcadlo. V praxi se často používají kulová zrcadla: duté a vypuklé.
Zákon odrazu:
Úhel odrazu a´ se rovná úhlu dopadu a. Odražený paprsek leží v rovině dopadu.
Na následujícím obrázku je rovinné zrcadlo.
Na dalším obrázku urči jestli se jedná o duté nebo vypouklé zrcadlo? 
čtvrtek 28.5. a pátek 29.5. Stín a polostín Máme tady poslední květnovou fyziku a po pojmech zdroj světla bodový a plošný, prostředí průhledné, průsvitné a neprůhledné tu máme dva další pojmy – stín a polostín.
Co je stín?
Stín je místo, kam nedopadá žádné světlo.
Stín vzniká při osvětlení bodovým světlem za neprůhledným tělesem.
Pokud zdroj světla vzdaluji od předmětu, tak se vytvořený stín zvětšuje
Co je polostín?
Polostín je místo, kam dopadá světlo jen částečně.
Polostín vzniká při osvětlení neprůhledného tělesa buď
více bodovými zdroji, nebo plošným zdrojem.
Na závěr si udělej tento test na téma světlo, stín a polostín.
pondělí 25.5. a úterý 26.5. Světelné zdroje
Odpověz do sešitu písemně na následující 4 otázky. Pracuj z hlavy, internet nepotřebuješ. Chyba nevadí, díky ní se to naučíš. Přemýšlej, i když to bolí… 🙂
1) Vyber z následujících těles světelné zdroje: světelná reklamní trubice, lesknoucí se okno, blesk, Měsíc, projekční plátno v kině, světélkující hlubinné ryby, lampión, obrazovka televizoru, zrcadlo, prosklené dveře v nábytku, směrové světlo automobilu, žluté odrazky na šlapkách kola, vnější zrcátko automobilu, planeta Země, hvězdy ve vesmíru.
2) Rozděl následující optická prostředí na průhledná, průsvitná a neprůhledná: mléčné plexisklo, sklo skleničky na limonádu, porcelán, rýhované sklo ve dveřích, papír z učebnice fyziky, sklo čiré žárovky, plast, ze kterého je vyroben štít pro hokejisty k ochraně očí, kouřové sklo, ze kterého se vyrábí nádobí.
3) Proč se místnosti malují většinou světlými barvami?
4) Proč jsou pruhy na silnicích bílé?
čtvrtek 21.5. a pátek 22.5. Světelné zdroje
Pokus se slovně vysvětlit pět základních pojmů – zdroj světla bodový a plošný, optické prostředí průhledné, průsvitné, neprůhledné. Klidně použij internet, ale lepší je nejdříve to zkusit vymyslet hlavou. Vypracuj online kviz a jistě ti to pomůže pochopit všech pět pojmů. Test zde
pondělí 18.5. a úterý 19.5. Světelné jevy – úvod Dnes zahájíme zajímavý obor fyziky – světlo – optika.
Pomocí internetu nalezněte odpovědi na tyto obecné jednoduché otázky anebo se nad nimi zamyslete a zkuste správné odpovědi:
¤Vymysli proč vidíme věci kolem sebe?
¤Najdi na internetu jakou rychlostí se šíří světlo ve vakuu a ve vzduchu?
¤Jaký je rozdíl mezi plošným a bodovým zdrojem světla? Vymysli, jaké znáš světelné zdroje?
¤Proč vidíme předměty, které nejsou zdrojem světla?
¤Proč se místnosti malují většinou světlými barvami? 
čtvrtek 14.5. Hustota – výukové video
Najdi na webu výukové video k tématu hustota, zhlédni ho, link pošli na petr.pavelka@zstylova.cz
pondělí 11.5. a úterý 12.5. Hustota – opakování
Co je těžší, kilo peří nebo kilo železa? 🙂 ρ = m/V
Nejprve si zopakuj převody hustoty:
1000 kg/m3 = … g/cm3
16 g/cm3 = …kg/m3
0,8 kg/m3 = … g/cm3
25,1 g/cm3 = …kg/m3
A pak vypočítejte tři lehké úlohy.
#Vypočtěte hustotu dané látky, když víte, že její hmotnost
byla 250 g a objem byl 250 ml. V tabulkách najděte, o jakou látku pravděpodobně jde.
#Kulička objemu 3 cm3 má hmotnost 7,5 g. Vypočítej hustotu skla.
#Jakou hmotnost má měděný váleček objemu 400 cm3? Hustotu mědi najdi na webu.
čtvrtek 7.5. Opakování – fyzikální veličiny
Dnes si zábavnou formou pexesa zopakujete fyzikální veličiny a jejich jednotky, které ovládáte. Test naleznete zde. A podívejte se na krátké video, které pojednává rozdělení látek v kapalině podle jejich hustoty. Což je fyzikální veličina, kterou pro život potřebujete znát.
pondělí 4.5. a úterý 5.5. Procvičování – rychlost V dnešní hodině si odpovězte na pět otázek z oboru rychlosti v tomto online testu. Test si vyhodnoťte. Výsledky mi neposílejte, předpokládám, že většina to zvládne na 100%, kdo ne, podívá se, kde udělal chybu. No a pak se podívejte, jak řešili úlohy z minulé hodiny jejich autoři – vaši spolužáci – zde
čtvrtek 30.4. Úlohy na pohyb od vašich spolužáků Máme tu dnes čarodějnice a já vám posílám ke spočítání několik úloh od vašich spolužáků. Vždycky je tam něco, většinou převody jednotek, co musíte pořešit, aby byl výsledek správně. Tak s chutí do toho a přeji vám klidné čarodějnice. 
#Cyklista ujel za 5 minut park rychlostí 10m/s. Jakou ujel dráhu?
#Když běží hráč v poklusu na trénink a vzdálenost kterou uběhne je 1,87km. A tuto vzdálenost uběhne za 15min. Tak jakou běží průměrnou rychlostí?
#Fotbalový míč letěl 0,82m za 0,4s. Vypočítej rychlost.
pondělí 27.4. a úterý 28.4. Vytváření vlastních slovních úloh na dráha – čas – rychlost Vymysli dvě vlastní slovní úlohy na dráha – čas – rychlost. Můžeš v nich použít jevy ze svého prostředí (tvůj sport, tvůj koníček, tvůj zážitek) názvy z Písku a okolí, „chytáky“ nebo nějaké zábavné prvky. Je jedno jestli počítaný výsledek bude čas, dráha nebo rychlost. Nepoužívej internet, ale pouze vlastní hlavu. Obě úlohy, jejich zadání přepiš do mailu a pošli mi je. Zároveň zjistíme kolik z vás pracuje a nejzajímavější úlohy zveřejníme na tomto webu.
čtvrtek 23.4. Výpočet dráha – čas – rychlost
Spusť si flashplayer test na výpočet dráha – čas – rychlost zde. Musíš povolit FlashPlayer. Umíš to? Když tak napiš, pomůžu. Zvol testy Fyzika 
Dále zvol mechanika I pohyb rovnoměrný
Jako poslední zadej Počet úloh, zadej 5, já dal deset a to se moc opakuje, zadej své jméno a pokračuj
Jak pustit animaci a spočítat pomocí kalkulačky neznámou veličinu, na to přijdeš sám. Po testu udělej screenshot s výsledkem a zašli na mail petr.pavelka@zstylova.cz Já udělal jednu chybu a zde je můj výsledek, deset příkladů nemá smysl, pět stačí 
pondělí 20.4. a úterý 21.4. Pohyb – čtení v jízdním řádu Dnes si získané znalosti o pohybu procvičíte na on-line testu, kde musíte pochopit, jak je napsaný jízdní řád. Když tomu nebudete hned rozumět, nebuďte z toho smutní, hecněte se o prozkoumejte to tak důkladně, až to pochopíte. Znám mnoho lidí, kteří jízdní řád za celý svůj život nepochopili. A to se vám fakt nestane 🙂 Test zde
čtvrtek 16.4. a pátek 17.4 . Další slovní úlohy na pohyb
Zde si zkontrolujte řešení čtyř úloh na pohyb z minulé hodiny. Dnešních pět úloh je již trochu více obtížnějších, ale kdo se snaží , dojde k cíli 🙂
#Autobus jedoucí z Prahy do Písku jede 1 hodinu 30 minut. Ujede dráhu 105 km. Jaká je jeho průměrná rychlost?
#Rychlost tryskového letadla je 250 m/s. Jakou dráhu uletí za 4 hodiny?
#Automobil se pohybuje rychlostí 72 km/h. Jakou dráhu ujede za 25 s?
#Letadlo práškovalo pole nad Záhořím po dobu 20 minut při průměrné rychlosti 252 km/h. Kolik kilometrů při tom nalétalo?
#Jak dlouhou bude trvat trénink vytrvalostnímu běžci, má-li v plánu uběhnout 36 km rychlostí 5 m/s a 35 min věnuje rozcvičení? 
úterý 14.4. Výpočty úloh s fyzikálními veličinami rychlosti, dráhy a času.
Vyřešte následující čtyři úlohy, nejlépe do sešitu a hlavně dodržujte postup: zápis, případné převody jednotek, správný vzorec, správné dosazení do vzorce, výpočet, výsledek se správnými jednotkami dvakrát podtrhnout a odpověď. Výsledky vám dám s dalšími úlohami příští hodinu.
#Turista ušel dráhu 9 km za 1 hodinu a 30 minut. Jakou šel průměrnou rychlostí?
#Automobil se pohybuje rychlostí 68 km/h. Jakou dráhu ujede za 2 hodiny a 15 minut?
#Výtah se pohybuje rychlostí 3,5 m/s. Za jak dlouho vystoupí do posledního patra věžového domu, které je ve výši 40 m?
#Gepard uběhne 150 m za 5 sekund, orel dosahuje rychlosti až 230 km/h, delfín uplave za minutu až 1,2 km. Které zvíře je nejrychlejší a které nejpomalejší?
po 6.4. a út 7.4 Pohyb – opakování Pokud budete umět pracovat s fyzikální veličinou pohyb, máte vyhráno. Vše okolo vás je totiž o pohybu. Na jaře v osmé třídě, tedy za rok, budete v matematice dělat slovní úlohy o pohybu. Jsou snadné. Jen musíte mít dobré základy o pohybu z předchozích let. Koukněte úvodem na toto krátké video o pohybu, většinou jste ho již viděli. Je to v podstatě vysvětlení vzorečku v = s / t nebo s = v . t anebo t = s / v. Nejčastější jednotky rychlosti [km/h], podle meteorologů je to [m/s]. Převod mezi nimi je krát koeficient 3,6 – tedy 10 m/s = 36 km/h . Není to snadné? Na závěr si udělejte tento online test
čtvrtek 2.4. Atmosférický tlak – opakování Dnešní hodina má pro mě rozměr vzpomínky, kdy jsme pokus s vážením vzduchu dělali společně a já jsem spěchal a někdy nám na digitální váze ty dvě desetiny gramu naopak přebývaly 🙂 Zkoukněte prosím pozorně toto výukové povedené video 5.min – Kolik váží vzduch. A po skončení sedněte před zrcadlo nebo si vezměte domácího mazlíčka nebo ročního sourozence a proveďte vlastní slovní prezentaci zhlédnutého videa – prostě o obsahu alespoň tři minuty svými slovy nahlas hovořte. Učení je zábava…
pondělí 30.3. Vlastnosti látek – opakování
Vymysli pět nejčastěji používaných stavebních materiálů. Najdi na webu jejich hustotu – do sešitu vytvoř tabulku, kde stavební hmoty srovnáš podle hustoty od látky s největší hustotou.
Vyplň online křížovku fyzikálních jevů, veličin a jednotek – link zde
čtvrtek 26.3. Hydrostatický tlak – procvičování
Vyzkoušejte své znalosti o hydrostatickém tlaku v online kvizu na tomto linku 
Procvič si do sešitu řešení těchto tří úloh, správný postup s výsledky mi nezasílej, zkontroluj si to sám. Zde nalezneš správná řešení.
#V akváriu je nalita voda do výšky 30 cm. Obdélníkové dno má rozměry 50 cm a 20 cm.
a) Urči hydrostatický tlak u dna.
b) Urči celkovou tlakovou sílu na dno akvária.
#Hydrostatický tlak u dna řeky je 42 kPa. Jak hluboká je v tomto místě řeka?
#Do jaké výšky musí být svislá roura naplněna vodou, aby byl tlak u dolního konce 500 kPa?
Neučíš se pro známky, neučíš se pro rodiče , neučíš se pro učitele. Učíš se pro sebe…
pondělí 23.3. Vztlaková síla
Učeb. str. 86 – 89 Přečteno + výpisek “ K ZAPAMATOVÁNÍ“
Fvz = Vt . ρk . g
Pokusy na chování pevného tělesa v kapalině jsme již dělali. Některé se vám zde pokusím připomenout.
Jo a kdo nemá učebnice, tak tady je sken, žádné výmluvy 🙂
